Aohja lidi .. :D

Konečně vám sem přináším další díl Dračí Války.. :D

Určitě jste na tuto kpitolovku všichni zapoměli a tak vám ji tady znovu trochu osvětlím pomocí nevého dílu .. :D

Strašně moc se omlouvám za to, že sem vůbec nic nepřidávám, ale snažím se sem dávat co nejíc věcí.. :D

Jenže Kamaru je tak dobrej/á, až je blbej/á.. začal/a po dlouhé době zase hrát na kytaru se železnými strunami a tak má uplně pořezaný prsty a tím se hodně špatně píše .. :D

No už vás nebudu zdržovat svými kecami a dám se ten nový dílek .. :D

NA OSLAVĚ

"Ahoj Kamaru, všechno nejlepší" poblahopřála ji Gamiko, která se k ní hned přiřítila

"Díky" odpověděla Kamaru "konečně jsem trochu starší, i když ne o tolik jako ty" řekla Kamaru a šla si dát džus.

"Taky nemusíš být tak nabručená" řekla Gamiko, když si všimla jak Kamaru mluví

"Já nejsem" usmála se Kamaru " jen mě trochu vadí, že mi není šestnáct jako tobě" řekla Kamaru

"Ale z toho si nic nedělej. Zachvíli ti bude taky šestnáct" snažila se ji Gamika zvednout náladu, čímž ji tu náladu jen zhoršila.

" Jo máš pravdu" rozveselila se Kamaru a šla se bavit s ostatními kamarádami

"Co že je tak šťastná?" ptal se právě přicházející Sasuke Gamiky

"Ale, jen je šťastná, že už jí je patnáct" usmála se Gamika

"Aha" řekl jen Sasuke a dál už bylo ticho

"Jo, jen abych nezapomněl, byl tu jeden kluk a nechal tu pro Kamaru dopis" ozval se Sasuke po pár minutách ticha

"Fajn, já ji ho dám" řekla a vzala si od něj dopis

"Kamaru!" zakřičela na Gamiko, když stála vedle ni

"Co je? Nemusíš křičet, já nejsem hluchá!" zakřičela na ni zpátky Kamaru

"Já si myslím že jo, už na tebe volám dobrých deset minut a ty mě neslyšíš" naštvala se Gamika

"Nemáš být tak daleko" usmála se Kamaru

"Kamaru! Já stala hned vedle tebe" rozčílila se ještě víc "Hele, nechci se s tebou rozčilovat, když máš narozky. Sasuke říkal, že ti tu nějaký kluk nechal dopis, tak na" řekla Gamiko, vrazila Kamaru dopis do ruky a odešla radši pryč, jinak by ji uštědřila pěkně velkou facku.

"To je zajímavý, Nejdřív ten dopis doma a teď tenhle." Říkala si Kamaru vzduchu "Co v něm asi bude napsáno" začala trhat obálku a číst si text uvnitř ni.

"Tak to by mě zajímalo, proč zrovna já musím být princezna naši země?" říkala si Kamaru a s povzdechem dala dopis do kapsy.

"Nechám to na později" řekla dívka, známá všude v okolí tím, že vše nechává na poslední chvíli.

Čas rychle utíkal, na oslavě se každý dobře bavil, Ne trvalo to dlouho a už bylo pár hodin nového dne.

" Hele, já už si půjdu lehnout" zívla Kamaru a pomalu odcházel z místnost ve které byla jenom ona, Sasuke, Gamiko, potom kluk co se ještě pořád cpal, stydlivá dívka, kterou by poznal každý a nakonec tu byl blonďatý klučina, který ještě pořád nasával spolu se Sasukem zbytek alkoholu co sem propašovali.

Když šla Kamaru temnými ulicemi vesnice, zaslechla vedle sebe známí znuděný hlas.

"Co tady děláš tak pozdě?" zeptal se kluk, který seděl na okně svého domu a pozoroval měsíc

"No, vzhledem k tomu, že je pozdě, tak se snažím dostat domů" usmála se na něj Kamaru

"Fajn, tak to tě nebudu zdržovat" řekl kluk a zalezl do svého bytu, ve kterém po chvíli všechno světlo zhaslo

"Vypadáto, že je unavený" zasmála se Kamaru "To by mě zajímalo, kdy ma energii, ještě nikdy jsem ho neviděla být hyperaktivní nebo aspoň aktivní" začala si brumlat pro sebe. A to už se objevila před domem. Vytáhla si klíčky z kapsy a přitom ji vypadl dopis, na který už málem zapomněla. Zvedla a začali si ho znovu číst.

Když ho dočetla, otevřela a dveře jak nejtišeji uměla, protože strýček a tetička už určitě dávno spali. A inu tomu bylo tak. Oba dva spali, a tak se Kamaru pomalu vyplížila do svého pokoje a co nejrychleji za plula do postele, neboť byla strašně unavená. Netrvalo to dlouho a usnula naprosto tvrdým spánkem a probudila se až odpoledne

MEZITÍM POŘÁD NA OSLAVĚ

"Sasuke, pojď už domů" žadonila Gamiko, která věděla, že toho Sasuke už vypil trochu moc

"Jen ho nech být" začal ji odhánět Naruto

"Jo, nech mě být" přidal se k němu i Sasuke

"Si myslíš, že tě poslechnu, když si opilí?" začala se smát Gamiko a zebrala mu flašku, ze které se právě chystal napít.

"Hele co děláš?" naštval se Sasuke

"Snažím se tě donutit, abys už šel"

"No to máš smůlu já nepůjdu" zašklebil se Sasuke a uraženě koukal do země,

Gamika se k němu naklonila "Vážně nepůjdeš?" zeptala se ho a přitom mu dala pěkně velkou pusu.

"Tak ahoj Naruto" vyhrkl ze sebe Sasuke a šel s Gamikou domů.

"To je slaboch" řekl si Naruto a napil se jediné láhve, která mu ještě zbyla plná

"Eh.. Naruto .." začala Hinata, která si k němu přisedla, jenže jak byla stydlivá, tak nedokázala dát větu dohromady.

"Co je Hinato" řekl Naruto v podopileckým stavu

"Ja .. jen .. jen jsem ti chtěla říct .. že .. "E nedokázala říct to co má na srdci

"Co jsi mi chtěla říct" řekl Naruto, jakoby už nebyl opilí

"No.. jen že tě mám strašně moc ráda.." řekla Hinata a hned na to jako na povel celá zrudla

"Víš Hinato .. myslím, že jsem na tom stejně" řekl Naruto a začal se k Hinatě tulit. Ta to ovšem nevydržela a omdlela.

"Hi.. Hinato .. není ti nic" začal se strachovat Naruto.

"Ne to je v pohodě" stačila ještě říct než přestala vnímat úplně-

"Vypadáto s tebou špatně, radši tě odnesu do nemocnice" řekl Naruto "Hej Chouji, nech ty chlebíčky a pojď mi pomoct" zakřičel na kluka co se ještě pořád cpal.

"Už běžím!" zakřičel Chouji a utíkal s plnou náručí chlebíčku k Narutovi

"Mohl bys aspoň teďka, přestat jíst a pomoct mi Hinatu dostat do nemocnice?" zeptal se ho Naruto s přivřenýma očima a naštvaným obličejem.

"Jo, jo .. jen mě neděs" upustil Chouji svoje chlebíčky a hned šel otevřít dveře Narutovi držícímu Hinatu v náruči.

Netrvalo to dlouho a Hinata se probouzela na pokoji v nemocnici.

"Co se stalo?" začala se ptát Naruta, ale při pohledu na něj si vzpomněla na včerejší noc

"Myslím, že už ti to došlo" zasmál se Naruto, když uviděl jak se Hinatin pohled změnil.

"Jo, tak nějak, a je pravda to cos odpověděl?" optala se Hinata

"Jasně, že jo" usmál se na ni " a už ti je líp?" zeptal se Naruto

"Jo, teď už jo" usmála se Hinata

"Tak to jsem rád" řekl Naruto a objal Hinatu. Hinata jen chvíli seděla bez hnutí, ale pak ho objala taky.

KDYŽ SE KAMARU PROBRALA

"Ach jo, už zase vstávání, jak já ho nesnáším" začala hned po ránu nadávat. Potom se nějakým zázrakem dostala do koupelny a pak do kuchyně, kde potkala tetičku.

Jakmile ji Kamaru uviděla, vzpomněla si na dopisy a tak se ji chtěla na všechno zeptat.

Došla do svého pokoje a podívala se do koše, pořád tam ještě ležel ten první dopis a tak ho vzala, na stole sebrala ten druhý a utíkala za tetičkou.

"Teti, můžu se tě na něco zeptat?" začala Kamaru

"A na co?" zeptala se tetička

"No.." nevěděl jak to má říct. Tetička si mezi tím všimla, že Kamaru v ruce svírá dopisy.

"Už nic neříkej vím o co tu jde" začala tetička

"Opravdu" zeptala se pro jistotu Kamaru

"Ano, chceš se mě zeptat na něco ohledně tvé matky a princi za země Měsíce" usmála se na ni

"Ano, jak si to poznala?" zeptala se ji Kamaru

"No věděla jsem, že ti přijde dopis, jen jsem nevěděla, že přijdou dva. Od koho je ten druhý?" zeptala se tetička

"No, ten je právě od toho prince, chce se mnou sejít" odpověděla ji Kamaru

odkaz na 2 díl <-- :D --> odkaz na 4 díl - ten ještě neni xD

^ Kamaru ^