Především bysme se chtěli omluvit, že přidáváme tak málo článků. Bohužel, druhá půlka prázdniny je vždycky neuvěřitelně náročná, častější (a pravděpodobně i těžší) tréninik basketu, spousta práce a taky ... o prázdniných děláme vždycky velký úklid!! >////< ... Já jsem totiž neuvěřitelně velký sběratel!! Jsem si jistá, že o tom nikdo z Vás nevěděl, ale můj sběratelský důch je skoro stejně tak velký jako můj apetit >////< ... Cokoliv, co dostanu nebo najdu, tak skončí u nás pod kůlnou a za celý rok se tam toho bohužel opravdu hodně nahromadí. Kdyby nebyl Goshi-sama takovej závislák na čistotě, tak by to tu vypadalo jako na skládce velmi rychle. Takže, jednou za rok se to tak pořádně vyčistí (většina harampádí se vyhází) a je místo pro další věci. A tak pořád dokola >////<

Včerejší bouřka, která tady u nás prošla, byla naprosto úžasná. Tak velkou a hlasitou jsem dlouho nezažila, navíc byla i hodně děsivá!! *////* ... Zrovna jsem byla jediná pod kůlňou, víte co, uklízení a podobně, když v tom na střechu spadl obrovskej smrk!! >/////< ... Jako, nejdřív uklidňující zvuk deště, sem tam nějaké hřmění, nějaký blesk a najednou BAM!! Strašná rána a mě před očima proběhl celej život!! TT////TT ... Stačilo málo a objetí stromu by bylo to poslední, co v životě zažiju. Se snesl na naši střechu jak wrestler se zabijáckým chvatem!! TREEHUG!! >/////<

Zítra, nebo možná spíše už dneska, jdeme s rodinou na pohřeb. Opustil nás můj strejda, kterého jsem sice moc dobře neznala, ale stále to není nejlepší zpráva pro všechny členy naší rodiny. Na druhou stranu, třeba je teď na lepším místě. Moc toho o posmrtném životě nevím, většině příběhů ani nevěřím, ale i přesto v to doufám. Tohle ale pravděpodobně není zrovna nejlepší téma, které jsem mohla začít, že?? Prostě mě jen tak napadlo se tu o tom zmínit, třeba až budu zase jednou znova číst naše články, tak abych zavzpomínala. Každopádně, pohřby jsem nikdy neměla ráda, jsem vždycky mezi všemi lidmi ten jedinej člověk, který nedokáže uronit ani jedinou slzu. Samozřejmě, nesměju se jako blázen nebo něco, ale někdy bych chtěla být schopná aspoň trochu zabrečet, když se stane něco tak smutného jako úmrtí člena rodiny.

Ale, abysme se vrátili k veselejšímu tématu. Myslím, že jsem tu najednou naladila docela dost depresivní náladu, což jsem opravdu nezamýšlela. Mám v plánu po tomto článku sem přidat ještě další s několika zajímavýma animačkama, protože jsem se do nich opravdu zamilovala a musím je cpat úplně všude. Tentokrát to budou animačky z trochu novějšího anime Shingeki no Kyojin, takže pokud jste tohle anime viděli aspoň po jeho šestnáctý díl, tak jste za vodou a žádné spoilery Vás nečekají >/////<